Staletá historie firmy Herrmann & Vogel

V polovině srpna roku 1910 založili Erwin Herrmann s Otto Vogelem v Opavě firmu Herrmann & Vogel, obchod s galanterijním zbožím. Erwin a Otto spolupracovali již dříve ve společnosti Breda & Weinstein jako obchodní cestující, rozhodli se však osamostatnit, k čemuž oběma mladým mužům finančně dopomohl Erwinův otec Hugo Herrmann, vážený opavský obchodník. Již o rok později firma Herrmann & Vogel prosperovala, o čemž svědčí i nalezený dokument pocházející z prosince roku 1911. Jedná se o informace o Erwinu Herrmannovi, které si objednal jistý pak Adolf Brünner, jehož dcera pravděpodobně uvažovala o sňatku s Erwinem. Erwin Herrmann nakonec se slečnou Brünnerovou rodinu nezaložil, zpráva adresovaná jejímu otci však poskytuje zajímavé informace nejen o panu Herrmannovi a firmě, ale i tehdejší době a způsobech seznamování ve vyšší společnosti. Erwin Herrmann je dle zmíněné zprávy mužem, který žije především pro obchod. Je vzdělaným, úspěšným a váženým občanem Opavy, jehož dobrá pověst sahá i za hranice města. Kromě majetkových poměrů a ujištění, že budoucí paní Herrmannová nebude nucena pracovat, nezapomíná právník zmínit ani Erwinovy zájmy, mezi než patří vedle firmy především divadlo, zvláště pak opery a koncerty. Jeho láska k hudbě ho provázela celý život a vyvrcholila sňatkem s krásnou vídeňskou operní pěvkyní, přičemž za zmínku stojí i fakt, že se dcera Eva Herrmannová, jejich jediné dítě, stala po sametové revoluci šéfkou opery Národního divadla v Praze.

Ale zpět k firmě Herrmann & Vogel, která přežila první světovou válku a ihned po jejím konci rozšířila své působení koupí prostor v Hrnčířské ulici a dále se rozrůstala. Další velká investice se bohužel odehrála v nepříznivé době. Velmi krátce po dalším rozšíření známého a oblíbeného obchodního domu a investicích, které vyčerpaly takřka veškeré firemní rezervy, přišla světová hospodářská krize. Roku 1930 se začaly tržby propadat a ani veškerá opatření vedoucí ke snížení nákladů nedokázala uchránit firmu před krachem. Roku 1934 se firma Herrmann & Vogel ocitla v insolvenci. Ve zprávě o insolvenčním řízení, kterou zpracoval opavský právník Robert Steckler, je vyzdvihována snaha obou majitelů o záchranu firmy i jejich okamžitá duchaplná reakce na světovou hospodářskou krizi, vzhledem k předchozím investicím, jenž vyčerpaly všechny finanční rezervy, nebyla však šance krizi překonat. Firmě se podařilo vyplatit věřitelům nadpoloviční většinu dlužné částky a obchodní dům byl dokonce opět otevřen. Na tomto úspěchu měla mít velkou zásluhu paní Katti Herrmannová, ona krásná operní pěvkyně, s níž se Erwin oženil. Již dlouho před krizí dostávala paní Vogelová od firmy nemalé kapesné a paní Herrmannová se tudíž také přihlásila o svůj podíl, který jí začal být záhy vyplácen. Paní Katti si však peníze ukládala a když se rozhodovalo o budoucnosti firmy, darovala onu nezanedbatelnou částku svému manželovi. Firma Herrmann & Vogel tak přežila první dvě těžké chvíle, které Evropu ve 20. století potkaly. První světová válka i velká hospodářská krize se však ukázaly být jen drobnými komplikacemi ve srovnání s tím, co mělo firmu i rodiny jejích majitelů potkat později.

Po nástupu Adolfa Hitlera k moci, a zvláště pak po Mnichovské dohodě, která nacistickému Německu přiřkla Sudety, museli Herrmannovi, coby židovská rodina, opustit obchodní dům i svůj domov v Opavě a pouze s částí zboží utéci do Prostějova, kde doufali, že přetrvají zbytek války. Eva Herrmannová vzpomíná, jak její tatínek Erwin celou situaci zlehčoval a namítal, že přeci nemůže nic strašného nastat, že žijí ve 20. století a on je váženým opavským občanem, jehož každý na ulici srdečně zdraví. Tehdy nemohl tušit, jak moc se mýlí. Zlomil jej až rok 1942, kdy byl nucen odvést své stařičké rodiče na nádraží, kde na ně čekal transport. Do Terezína tak odjel 87 letý Hugo Herrmann, ctihodný obchodník, který o 32 let dříve investoval do nově vznikající firmy svého syna. Pan Hugo Herrmann přežil v koncentračním táboře pouhé dva měsíce, krátce po něm zemřela i jeho manželka Fanny. V červnu roku 1943 musela do transportu nastoupit i Erwinova jediná dcera Eva. Paní Katti, která byla rakouskou křesťankou a mohla doložit svůj árijský původ, se ze všech sil snažila rodinu zachránit. Před transportem však nakonec zvládla uchránit jen svého manžela, dceři dokázala vyjednat jen třídenní odsun deportace a slib, že nebude z Terezína přemisťována na další místa. Eva nakonec jako jedna z mála rodinných příslušníků válku přežila, po osvobození Terezína našla doma jen rodiče. Později zjistila, že z velké rodiny Herrmannů přežil ještě bratranec Heinz, který se přes Terezín, Osvětim a Dachau nakonec dostal až do izraelské Haify, kde založil rodinu. Domů se vrátila i sestřenice, kterou našli ve zpustošeném stavu, avšak živou, v táboře Bergen-Belsen.

Erwin Herrmann se s manželkou a dcerou vrátil zpět do Opavy, aby obnovil obchodní dům Herrmann & Vogel a pokusil se navázat na jeho slavnou historii. Zůstal na to sám, Otto Vogel správně pochopil situaci a s rodinou již před válkou emigroval do Jižní Ameriky. Obchodní dům se i po druhé světové válce skutečně podařilo otevřít, záhy však přišla další rána, tentokrát z východu. Nový režim začal omezovat podnikání a Erwin byl nucen se vzdát svého kdysi slavného obchodu. Poslední úřední zmínka o firmě Herrmann & Vogel pochází z února roku 1958, kde si jistý úředník stěžuje na to, že se pan Erwin Herrmann stále prohlašuje za majitele obchodu, který byl coby velkoobchod zrušen již v lednu 1948, kdy došlo ke znárodnění skladu zboží. Tak skončil obchodní dům Herrmann & Vogel sídlící v Opavě. Erwin Herrmann však nikdy nepřestal být obchodníkem a v momentě, kdy do rodiny přišel vytoužený vnuk, nemohli si hrát na nic jiného než na obchodní dům Herrmann & Vogel. Erwinův vnuk Michal Popov se tak již od dětství s odkazem firmy setkával, a když vybíral jméno své vlastní společnosti, rozhodl se navázat na odkaz svého dědečka a na přelomu tisíciletí se tak po 50 letech v obchodním rejstříku opět objevila firma Herrmann & Vogel.

Firma, která v červnu roku 2000 nově získala jméno Herrmann & Vogel a pomyslně tak navázala na dlouhou rodinnou historii, nesla původně název Robert Placzek a byla pobočkou rakouské společnosti působící v mnoha evropských zemích. Jako jednatel pražské pobočky působil od roku 1995 Michal Popov a v momentě, kdy se společnost Robert Placzek rozhodla změnil svou struktura a zahraniční zastoupení zrušit, odkoupil od ní Michal Popov svou českou pobočku a změnil její jméno na Herrmann & Vogel. Firma nesoucí nově jméno obchodního domu, který Erwin Herrmann roku 1910 zakládal, se zabývá obchodem se dřevařskými výrobky a nabízí svým zákazníkům dlouhou tradici, vysokou odbornost všech zaměstnanců a silné kapitálové zázemí.